AFK-Radlík

Sice není Silvestr – čas bilancování, já však mám co hodnotit. Bude to rok, co jsem, sice mírně pod vlivem, ale zcela svéprávný, podlehl vábení trénovat tým AFK Radlík. Prostředí znám velmi dobře, neboť jsem zde působil jako hráč v době, kdy se tu hrál i okresní přebor. Ovšem od těch dob se pár věcí změnilo a bylo na nás všech pro zlepšení něco udělat.
V první řadě nebyl v týmu brankář, docházka na tréninky nic moc a hráčský kádr, i když početný, byl tak trochu bez zájmu. K tomu podotýkám, že byla již odehrána tři soutěžní kola s průměrnými výsledky. A tak přišla radikální řešení. Měl jsem políčeno na brankáře, kterému jsem, možná jen já, fakt věřil. S Honzou jsme si plácli a on mi mojí důvěru mnohonásobně vrátil. Aby se hráči nemohli dále vymlouvat, že nestíhají trénovat, bylo vybudováno, díky Pavlovi Sekrtovi, Vízkovi a brigádní pomoci našich SKVĚLÝCH fanoušků, dostačující osvětlení, a trénink od 19.30h byl rázem přijatelný pro všechny.
Co se mě týká, opět díky předsedovi, prošel jsem trenérským kursem a již vlastním licenci. Právě absence vlastnictví toho dokumentu byl jeden z důvodů mého ukončení práce v FC Jílové, kde jsem i po postupu s béčkem do přeboru nenašel chuť dál pokračovat.
Po zavedení pár pravidel a drobné selekci kádru přišla řada slušných výsledků, ale ty zdaleka nebyly tak důležité. Hlavní cíl se dařil mnohem více. V té době to bylo probouzení zájmu o fotbal na Radlíku. Byla paráda sledovat počet hráčů na tréninku, na zápasech a počet fanoušků také narůstal. Podzimní část jsme sice neukončili na prvních příčkách, ale zájem hráčů o trénování, posílení týmu, a světe div se i o zimní přípravu dával tušit velké věci.
Právě tvrdá zimní příprava, druhé místo na osmi kluby obsazeném zimním turnaji v Jílovém a posílení kádru o Mílu a Petra považuju za základy našeho pozdějšího úspěchu.
Po třech, čtyřech vyhraných mistrákách už nešlo přecházet myšlenky na postup. Sledovat 13-14 hráčů po každém tréninku i zápase, jak zůstanou na to pivko a fakt řeší hlavně ten radlický fotbal, to je ta pravá odměna pro nás okolo nich.
A tak se vše vsadilo na jednu kartu. Postup! Ano, těch 12-13 hráčů, co to dokázali a stabilně nastupovali, si zaslouží dík, ALE ne menší uznání patří i hráčům, kteří s mančaftem dál makali, fandili, pomáhali a tu partu dále drželi. Těm všem patří můj obdiv a opravdový dík!
A co v novém ročníku? Hlavní cíl je stejný jako v začátcích mého působení. Strhnout všechny k radosti z fotbalu na Radlíku. Dál stmelovat partu, dělat si tu správnou žízeň ve správné atmosféře. A sportovní cíle? Tak na ty je čas! Jen ať nikdo předem nevěší hlavu, že je nás hodně, to je ta první věc, která může všechno dosud vybudované poslat pěkně do kelu! Ať už přišel PETR nebo PAVEL, všichni jsme AFK RADLÍK!!!!!!!!

Zdeněk ,,Čenda“ Blahoňovský

Napsal Viktor